oblečovati sě, -uju, -uje ipf. (pf. obléci sě); k oblekovati sě
čím oblékat se do něčeho, odívat se něčím (kniž.): vídaných i nevídaných věcí stvořiteli, kterýžto chválú a krású a světlem se obleczugeſſ jakožto rúchem BelD 125a (sě oblekuješ ~B, ~C; srov. obléci sě 2, Ps 103,1)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
oblečovati sě; oblehčávati v. oblekovati sě;
oblehčovati Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
oblekovati sě, oblečovati sě, -uju, -uješ sě ned. oblékat se (
v. též obláčěti sě)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.